Myšák jako z Říše divů

V rámci jednoho těžkého dne jsem hledala nedaleko místa, kde jsem právě byla, místo, kde by podávali snídaně/brunche. Naprosto neplánovaně jsem narazila na Šíleného myšáka, což je malinká kavárna a také bar v Králově Poli, Brně.

Kavárna má nádhernou výzdobu, z každého obrazu na člověka zírá jiné zvíře, někde v oblečcích, jinde v obskurních situacích. Zážitek mi trochu kazily chybějící záclony v oknech, sice jsem se mohla opalovat ve vycházejícím slunci, ale jinak jsem toho moc neviděla. Na místě pracuje moc milá a ochotná obsluha. Z Marshall reproduktorů hraje hudba, i když během návštěvy byla docela dost nahlas. Nemají nijak přeplácanou nabídku, jídlo a pití je ale naprosto geniální, navíc je podávané v nádherném nádobí.

Osobně jsem měla obyč černý čaj v zaječím hrníčku a vynikající francouzský toust z citrónové bábovky s ovocem. Přestože na dveřích mají napsáno, že se platí pouze hotově, mají i terminál na karty. Místo mohu všem doporučit, je celé zajímavé a originální, a moc se těším, až se tam zase někdy zajdu najíst!

Comic-Con Brno & Junior 2025

Přestože jsem tento víkend měla strávit na rodinné oslavě v Těšíně, lístky na Comic Con Brno, koupené v červnu, které nikdo nechtěl odkoupit, mi v tomto záměru zabránily - a tak se nedalo nic dělat, musela jsem na Comic Con :) Protože jsem velký zastánce Animefestu, trpí Comic con bohužel srovnáváním, a přestože rozhodně vítězí, pokud jde o hosty z řad herců a komiksových tvůrců, z hlediska umělců, kteří na akci prodávají své věci, cosplayerů nebo stánků s jídlem, je Comic con spíše slabší. Ale obecně jsem samozřejmě ráda, že mohu být součástí takové akce, jako je světoznámý Comic Con!

Největším lákadlem letošního ročníku byl rozhodně hvězdný host, Christopher Judge, alias Teal´c ze seriálu Stargate. Protože tento seriál patří k mému dětství a dospívání, rozhodně jsem si rozhovor s tímto úžasným, milým a zábavným člověkem nemohla nechat ujít. A nejkrásnější chvíle? Když k mikrofonu přišla slečna, která je aktuálně v očekávání, a protože je rok hada, a Teal´c ví, jaké to je, mít v břiše hada, tak by chtěla, aby jí právě on prozradil pohlaví miminka. Málem jsem brečela! Dalšími hosty ze Stargate byl také Tony Amendola (alias Brat'ac) a Peter Williams (alias Apophis), ale protože jejich společný rozhovor dali pořadatelé do programu až v neděli odpoledne, a já byla z celého víkendu dost unavená, musela jsem se bohužel obejít bez tohoto zážitku. Jinak jsem trávila čas hlavně po přednáškách. Trošku jsem si zpodrobněla informace o Tolkienovi a mytologii, kterou má ve svých knihách, nechala si od Broga doporučit, na co se v budoucnu dívat v rámci Marvelu, a protože celý ročník propojovalo téma Stargate, zašla jsem i na přednášku o Apophisovi a obecně propojení seriálu s náboženskou mytologií.

Hosty na Comic conu ovšem nebyli pouze herci ze Stargate, ale přijel také Durmstrang (česky Kruval) z Harryho Pottera, konkrétně Predrag Bjelac (alias Igor Karkarov), Stanislav Yanevski (alias Viktor Krum) a Tolga Safer (alias pěkný Karkarovův asistent, který dostal roli pouze pro sebe, protože v knihách snad ani nebyl). Trochu trapné bylo, že Predrag, který už roky žije v česku, automaticky mluvil česky, a jeho herečtí kolegové mu nerozuměli - ale pořadatelé zareagovali rychle, a chlapcům dali sluchátka s tlumočníkem (chudák tlumočnice zároveň překládala jejich angličtinu do češtiny pro diváky). A stejně jako loni, i letos byl Comic con spojený s veletrhem Kniha Brno. Tematické přednášky tedy nechyběly a já si zašla poslechnout spisovatele jako je Lucie Lukačovičová, která jezdí po světě a sbírá tamní legendy, které zapracovává do svých knih, nebo trio Kristina Hlaváčková, Tereza Matoušková a Jarmila Mlčoušková, které povídaly o dracích a další "fantastické havěti." Velké díky za letošní ročník, a protože do Prahy nepojedu a bůh ví, jak to dopadne s rodinou oslavou příští rok, kdo ví kdy zase na viděnou, Comic Cone!

Pustevenské dobrodružství

Dva týdny zpátky jsem si vzala v práci dovolenou a protáhla si víkend o dva dny. S kamarádkou jsme neměly žádný konkrétní plán ani dva dny předem, takže, když jsme se konečně na něčem shodly, kamarádka již měla na sobotu plán s rodiči, takže jsme se vydaly na pouze dva dny do Moravskoslezského kraje, kde jsme chtěly navštívit dva hlavní turistické cíle. Kamarádka si vybrala továrnu Marlenky s přednáškou a prohlídkou výroby. Já se pak chtěla zajet rozhlédnout ze Stezky Valašky po Pustevnách. Takže jsem provedla údržbu svého starého kabrioletu a my se vydaly v horkém srpnovém dni na sto sedmdesáti kilometrovou trasu do Frýdku - Místku.

Na místo jsme dorazily s téměř hodinovou rezervou. Omámené okolní vůní jsme se vydaly do Lesoparku, kde jsme se chtěly v klidu projít okolo jezírka a odlovit jednu kešku. Na začátku parku je dětské hřiště, které bylo naprosto obsypané křičícími dětmi. Naštěstí keška se nacházela jinde :) Taky jsme si nakoupily nějaké dobroty v místní prodejně, a pak už jen počkaly na začátek přednášky. Průvodce byl naprosto geniální, vtipy promíchával se sarkastickými hláškami a zajímavými fakty (Například, věděli jste, že veškeré výrobky vydrží i několik týdnů v pokojové teplotě bez jakékoli újmy?), někdy mluvil jako kastelán na hradě, jindy hlas zhrubnul jako bad guy z romantické telenovely. Ze samotné výroby již toho tolik nebylo vidět, a hlavně tam bylo zakázáno fotit, ale místní zaměstnanci vypadali velice nadšeně :) Po sladkém zážitku jsme se vydaly do Čeladné na hotel, vybalily jsme si v pokoji, kde byla otočná stěna s televizí, vydaly jsme se na vynikající večeři a později se ještě rozležely ve vířivce. Prostě prvotřídní den, i když musím říct, že Lorkova vila u mě má obrovské mínus za špinavé povlečení a odlepené obklady z koupelně.

Druhý den jsme se s hotelem rozloučily výbornou snídaní, nasedly do kabrioletu a vydaly se do Trojanovic. Cesta lanovkou vzhůru na Pustevny byla skvělá, ale kamarádka z toho byla vyklepaná jako ratlík, tak se zařekla, že cestu dolů rozhodně jdeme pěšky. Napřed jsme si ale vyšláply bezbariérovou rozhlednu, Stezku Valašku, která byla naprosto nádherná. Nejvíc se mi líbila procházka po závěsném Himalájském chodníku s typickými modlitebními praporky a prosklený Skywalk na kterém byl také Photopoint. Po obědě jsme si prohlédly Libušín a Maměnku, a ještě se prošly k Radegastovi. Nachodily jsme se dost a taky jsme se na sluníčku spálily. Zpátky jsme se vydávaly až pozdě odpoledne, proto jsem znovu navrhla sjezd lanovkou, ale kamarádka absolutně protestovala, takže jsme se vydaly po modré zpátky k autu. Cesta dolů byla docela drsná, ale zvládly jsme ji bez úrazu a cesta domů už pak ubíhala rychle. Ale uznávám, že druhý den jsem nic nedělala a měla pěkně nohy nahoře :) 

Zimní pohádka

První den měsíce srpna jsem mamince k narozeninám nadělila vstupenku na Shakespearovské slavnosti v Brně, konkrétně na hru Zimní pohádka.

Míváte občas pocit, že se kolem vás všichni přetvařují a lžou? Že ani milované bytosti nemůžete věřit? Co když je ale všechno jinak a vy se mýlíte? Dokážete svou vinu přiznat? A je vůbec možné pravdu odhalit? Pohádkový příběh zničující žárlivosti, naděje a zázraků situoval William Shakespeare na Sicílii a do Čech, kterým překvapivě propůjčil moře. Drama se střídá s komedií, nenávist s láskou a zavržení s odpuštěním.

Moje hodnocení: 4/5 Divadelní hra je jako celek opravdu působivá. První část, kdy sicilský král obviňuje svého přítele a manželku z nevěry, končí několikanásobným úmrtím a slzami v mých očích, když orákulum prozrazuje králi, že je jeho žena ctnostná, a on si vše vyčítá. Kromě Michala Isteníka, který zahrál naprosto perfektně krále Leontese, zde sehrála skvělý výkon také Alena Mihulová, jejíž postava, Paulina, byla jako jediná králi ochotná říct, že je šílenec. Druhá část, která se odehrává o léta později, je více komediální. Děti obou králů jsou do sebe zamilovaní, a celý příběh má pozitivní konec. Zde se předvedli hlavně Matouš Ruml, Jan Řezníček a Marek Pospíchal, kteří v celé hře hráli několik rolí zároveň a uznávám, že byli naprosto k popukání. Byla jsem trochu zklamaná, že jsem v roli královy dcery neviděla Veroniku Arichtevu, docela jsem se na ni těšila, ale Karin Bílíková byla také skvělá a s Alešem Bílíkem v roli Florizela, jim to skvěle klapalo (to, že jsou to manželé, jsem se samozřejmě dozvěděla, až později). Kliku jsme měly hlavně v tom, že nedaleko hradu Špilberk, kde se hra odehrávala, ještě před představením pršelo (dokonce se objevila dvojitá duha!), ale během představení bylo sucho.

Bílovická křižovatka 2025

Hudební festival, uskutečněný již po dvanácté, v malé obci Jihomoravského kraje, Bílovicích nad Svitavou, kde pravidelně vystupují multižánroví hudebníci a kapely. S tím samozřejmě souvisí hromada lidí, nemožnost si někde sednout nebo zaparkovat a předražené občerstvení. To vše je Bílovická křižovatka.

TH!S

BOTOX

Osobně nejsem nijak nadšený návštěvník tohoto typu akcí, vzhledem k opravdu velkému množství lidí, a hlavně hlučných dětí, nicméně... Můj drahý otec dodává na takové akce agregáty, takže jsem měla k dispozici jeden lístek zdarma. Předpověď deště se naštěstí nenaplnila, takže jsem měla možnost pozdravit několik spolužáků ze základky, sousedy a jiné známé, dát si (to předražené) občerstvení od místních hasičů a poslechnout si alespoň část kulturního programu. V podstatě jediní, které jsem chtěla vidět, byl Milan Peroutka (beze zbytku skupiny Perutě) a kapela TH!S, kde hraje také Vojta Kotek. Všichni super hudebníci, se kterými byla vážně sranda a každou písničku jsem si užívala. Nakonec jsem zůstala také na skupinu BOTOX, přestože jejich hudbu nemusím a Honzu Kopečného vůbec nemám ráda, nicméně Petr Ryšavý mi to bohatě vynahrazuje :) Na zbytek programu (Ready Kirken a Morčata na útěku) už jsem nezůstala, protože ty už neposlouchám vůbec, ale i tak jsem byla s programem spokojená. I pro mě coby introverta je fajn jednou za čas takhle vypadnout mezi lidi, ale moje sociální baterky jsou aktuálně dost vybité, takže si dám zase na chvíli pauzu :)

Animefest 2025

Jak již jistě z loňského článku všichni ví, jsem pravidelný účastník brněnského, a zároveň největšího českého setkání zaměřeného na Japonsko, Animefestu. A přestože se tento rok hojně připojil také program zaměřený na Koreu, svůj původní nádech si festival rozhodně zachoval. A letos obzvlášť, protože šlo o jubilejní 20. ročník, a kromě několika přednášek vzpomínajících na počátky setkávání, se také část programu odehrála nostalgicky v kině Art, kde Animefest začínal (2004 - 2007). Já se začala účastnit až v roce 2009, kdy již festival probíhal na dokonce třech místech po centru Brna, ale to už je jiná historie! 

Ročník 2025 s sebou přinesl zajímavý program. V nové, již třetí budově (k budově A a E, se letos připojilo také B), se odehrával nejnašlapanější program, například cosplay soutěž nebo dokonce čtyři koncerty! Konkrétně japonských zpěvaček Mukaichi Mion a Kitade Nany, rockové kapely Seven Oops nebo korejské skupiny Sinnoi. Samozřejmostí jsou i tradiční stage, jako je Artist alley plná šikovných umělců, stylová a fotogenická Fashion alley, z technické části lze zmínit třeba hudební kout s tanečními hrami nebo karaoke, oddělení s počítačovými hrami, klasickými arkádovkami nebo milovanými deskovkami, ale také hojně navštěvovaný Stan bojovníků, kde člověka poučí o aikidu nebo lukostřelbě, a pro nás šopaholiky samozřejmě hromada prodejních stánků z celého světa. Co na to říct? Člověk to všechno nemá šanci stihnout :) Já osobně stejně dělala orga, takže jsem nestihla ani pětinu toho, co bych ráda. Naštěstí se všechno natáčí, tak se to snad brzy objeví na YouTube.

Co jsem ale mohla navštívit? V pátek po směně jsem zašla na Fest Dance, kde byli všichni úžasní a šikovní, ale mými favority se stala skupina Kimchi Kittens, kde odtančil jeden z mých orgovských přátel, drag queen, Kassie. V sobotu jsem po obědě zašla na Cosplay soutěž natřískanou ohromnými talenty, kostýmy Seth Nightroad a Astharoshe Asran z Trinity Blood, nebo Envera Gortashe a Karlach Cliffgate z Baldur's Gate 3, mi rozhodně vyrazily dech. Mezi moje oblíbence se nicméně zařadila scénka z Good Omens, kde cosplayeři sehráli i polibek mezi Aziraphalem a Crowleym, nebo bojová scéna mezi Juri Han a Cammy White ze hry Street Fighter. Během odpoledne jsem ještě zašla na AMV soutěž, no a od sedmi už jsem seděla na koncertě Sinnoi! Miluji netradiční muziku, a kombinace tradiční korejské hudby s jazzem a elektrem? To je prostě nádhera! Moje kamarádka, které jsem k narozeninám koupila VIP vstupenku, z koncertu nijak nadšená nebyla, není to vůbec její styl, ale já jsem byla unešená. A pak nastala neděle, která sice začala bez problémů, ale během hlídky jsem špatně došlápla, natáhla si sval v chodidle, a už mohla jen sedět a čučet. Naštěstí ostatní orgové, moje milované hlídky, jsou úžasní a ochotní lidé, kteří měli pro situaci pochopení a nechali mě odpočívat. A našla se i další dvě pozitiva. Zaprvé, jsem si sedla na stage, kde tou dobou začalo promítání rozkošného filmu Fureru (Srděnka). Zadruhé, jsem se zvládla bez problémů odvést domů, protože moje motorové vozidlo je automat, takže jsem svoji pochroumanou levou nohu k řízení nepotřebovala :) 

Mohla bych tu popsat hromadu věcí, které se opravdu nepovedly (technické problémy, organizační přešlapy, nespolupracující orgové nebo neslušní návštěvníci), ale důležitější je, že bych mohla jmenovat stovku věcí, za které jsem z víkendu vděčná. Nutno podotknout, že většina z toho by byla jména lidí, se kterými jsem se setkala, pobavila, spolupracovala, nebo u nich jenom nakupovala, ale jmenovat je nebudu, protože bych určitě na někoho zapomněla, a to bych nerada - prostě a jednoduše se okolo Animefestu točí obrovská skupina skvělých a nádherných lidí, které miluji a obdivuji! Takže pokud jste se dočetli až sem, rozhodně vás všechny zvu na další ročník, protože to určitě opět bude skvělý, působivý a nezapomenutelný zážitek!

Japonský bar pro úchyláky

Jedním ze zajímavých a neotřelých míst v Brně pro všechny fanoušky Japonska je bar, Yume Anime Bar, místo plné neonových světel, neuvěřitelných koktejlů a anime umění. Není to místo, na kterém byste si mohli odpočinout, ale rozhodně si zde užijete hromadu srandy.

Z meníčka si může člověk objednat hromadu pitiva, teplé i studené čaje, japonské likéry, whisky nebo saké, ale hlavně koktejly všeho druhu. Tím nejznámějším a nejoblíbenějším je koktejl Hentai, ke kterému dostanete tematické čtivo - v japonštině, ale kdo by potřeboval překlad, že? No a aby toho nebylo málo, koktejl i čtivo si může člověk vychutnat v tematicky laděném salónku (protože to nejsou jen Japonci, kdo jsou úchylové, ale jejich fanoušci jsou úplně stejní), ale ten je v týdnu zavřený, takže na chobotnicové necenzurované umění jedině o víkendu!

K tomu asijská hudba všech žánrů, videohry Pac-Man a Street Fighter, a i když je to tu malé a později večer je tu vždy hlava na hlavě, rozhodně stojí za to si tu alespoň jeden koktejl dát, a to prostředí si užít!

Cafe Seoul, Saranghae!

V rámci své narozeninové dovolené jsem se s kamarádkou vydala pro další zážitek. Kousek od srdce Brna se schovává kavárna, která je zaměřená na korejský styl, jmenuje se Cafe Seoul, a je to rozkošné malé místo plné měkkých polštářů, růžových hanboků a sladkých nápojů. 

Kavárna je rozdělena na dvě části, v přední místnosti je bar a tři stolky, u jednoho z nich je gauč, který jsme si s kamarádkou uzmuly pro sebe. V zadní části je vícero stolů, někde jsou křesílka, jedno je i zavěšené, jinde houpací židličky, a u některých se sedí i na zemi, prostě každý stolek jinak :) Z repráčků hraje korejský pop, na stěnách jsou plakáty filmů a seriálů, a na vypůjčení je zde několik hanboků, ve kterých se může člověk vyfotit v rozkošné telefonní budce. V nabídce mají samozřejmě kávu a čaje, z jídel rolky kimbap, rybičky bungeo-ppang nebo želé kočičky, každou s jiným výrazem. Podávají také koktejly, ale ty už jsme bohužel neochutnaly, na alkohol bylo brzo.

Objednávky i platby probíhají přes Qerko, což bylo nanejvýš pohodlné, a protože jde o malé místo, na jídlo se nečekalo nikterak dlouho. Pokud si pojedete do Brna pro zážitek, rozhodně doporučuji toto místo navštívit!

Čarovná kavárna v Brně

Další den, další zážitek. Dnes jsem v rámci své narozeninové dovolené vzala mamku na nákupy, a krátkou pauzu jsme společně strávily v relativně nové Čarokavárně. A můžu vám říct, že to byl naprosto unikátní prožitek.

Na Harryho Pottera zaměřená kavárna je malá, útulná a naprosto nádherná. Když člověk přijde, dostane kotlík, který v reakci na vyřčené kouzlo začne pouštět kouř. Menu je psáno neviditelným inkoustem, které je k přečtení po ozáření hůlkou. K objednání jsou dostupné působivé elixíry a opravdu kouzelné zákusky. Pro zabavení jsou dostupné deskové hry, na fotografování kostýmy a rekvizity, a na prohlídku působivá sbírka.

Samozřejmě není vše pozitivní - elixíry nejsou nejsnadnější na přípravu, takže obsluha docela nestíhá, čeká se po příchodu, na donášku i zaplacení. Zároveň sem samozřejmě chodí hodně mamin s dětmi, takže tu umí být i pěkně hlučno. A okolo rekvizit k focení jsou stolky, takže pokud člověk nevychytá nějakou mezeru, fotky se tak úplně nepovedou. Ale i tak to za tu okouzlující zkušenost rozhodně stálo, a už se těším na další návštěvu :)

Šermířská burza 2025

V brněnském kulturním centru Semilasso se o víkendu konala Šermířská burza. Jde o malou akci, kde výrobci prodávají svoji tvorbu zaměřenou na historii, fantasy nebo LARP, a která se koná pravidelně v jarním a podzimním období v Brně, Praze, případně dalších městech.

Sál není nijak velký, přesto se do něj vešlo na padesát prodejců s nádhernými výrobky, od malých šperků, přes nádobí nebo medovinu, až po věrohodné kostýmy a meče. Návštěvníci stáli před budovou v pěkně dlouhé řadě, která nicméně rychle ubíhala, a nakonec byla v sále hlava na hlavě.

Na akci jsem se zamilovala několikrát, a myslím, že kdybych měla více peněz, rozhodně bych nakupovala. Miluji tu vůni kožených výrobků, pohled na třpytící se šperky a úsměvy šikovných výrobců. Prozatím jsem si alespoň koupila Ambrosii (medovinu) od Tajemných elixírů, veliký (a taky pěkně těžký) prsten od Gracielly a nádhernou koženou tašvici od Petra Kouby. Pokud budete mít možnost se někdy zajít podívat, rozhodně mohu akci doporučit!

Vesna Muzika Slavica 2025

Ve středu jsem se v brněnském hudebním klubu Fléda účastnila vyprodaného koncertu skupiny Vesna. Tato ženská skupina, která kombinuje v podstatě všechno - od folku po rap, od houslí po baskytaru, od češtiny po bulharštinu, má aktuálně česko-slovenské turné, a již podruhé zavítala do Brna, za což jsem osobně hodně ráda, i když moje účast byla překvápko na poslední chvíli, moc jsem si to užila!

V klubu byla hlava na hlavně, za pár minut vedro a dusno a fronta na šatnu byla úmorná. Ale pak začala o třičtvrtě na osm hrát předskokanka, Marley Wildthing, a najednou bylo všechno jedno. Teď samozřejmě přeháním, ale byla to vážně paráda. Marley je hodně živá, optimistická a srdečná osobnost s působivou hudbou, takže klub pěkně rozjela. Po jejím skončení následovala asi patnáctiminutová pauza, což bylo za nás stojící v davu docela dlouhé čekání. A já si ani nemohla dát nějaký drink! Nejen, že bych přišla o celkem pěkné místo, ale hlavně proto, že jsem řídila.

Následně konečně nastoupila Vesna! Měly nové kostýmy, což je jedna z věcí, které na těch holkách fakt obdivuji, vždycky jim to sluší. Turné neslo název Muzika Slavica, takže samozřejmě zazněly všechny písničky ze stejnojmenného alba (Płakały, Dokola), ale holky zahrály i svoje největší pecky (Moravo) nebo stálice ze starých dobrých začátků (Kytička, Světlonoš). Já mám tvorbu Vesny zmapovanou, takže jsem si s nimi vážně parádně zazpívala, ale trochu mi chyběly písničky z alba Anima. Každopádně to byl po dlouhé době parádní koncert.

Superhrdinské umění

Moje nemocenská končí a já se vracím zpět do normálního režimu. Ale ještě před tím jsem znovu zhlédla kompletní Infinity ságu Marvel Cinematic Universe, tedy vše od prvního Iron Mana až po dvojku Spidermana. MI - LU - JU - TO! Aktuálně se ještě zabývám seriálem The Falcon and the Winter Soldier, který následně zařadím do seriálové výzvy. Ale ještě před tím pár malých děl z Deviantu :)

Comic Con Junior 2024

Jednou z akcí, kterých jsem se během poslední doby účastnila, byl brněnský Comic Con Junior. Nevím, jestli to jde označit přímo za "kulturu," ale za mě to byl príma počin!