Když chci jenom existovat...

Dokážete někdo pochopit, že už je více jak půlka roku v čoudu? Mýmu mozku to totiž moc nedochází, přestože dlouhá a všude přítomná vedra léto více než utvrzují. Díky prozíravosti mojí krásné kolegyně už ale naštěstí máme v kanceláři klimu, takže se tam konečně dá celé dny existovat, přestože naši milý kolegové stále nechávají otevřené dveře na chodbu :D Protože se venku moc existovat nedá, jsem buď v práci nebo doma, na víc nemám energii... dokonce ani číst mi nejde. Někdy zvládám nějaké anime nebo seriál - aktuálně mám, kromě nekonečného One Piece, rozkoukanou Assassination Classroom, což je vlastně docela sranda. A když nezvládám ani seriály, skroluju na Instagramu nebo TikToku, ale zvládám i hodinu čučet do stropu... Nicméně, hlavním tématem v mém životě je stále rekonstrukce našeho starého baráčku, která je v plném proudu, přestože už mělo být v podstatě hotovo. Ale když chcete řemeslníka rozesmát, sdělte mu svůj časový plán! Vtipné je, že se začalo od podlahy - doslova, podlaha v obýváku je hotová. Následovat budou elektrikářské práce, včetně bourání zdí. A končit se bude zedničením a malováním... Bože, snad už to bude za námi. A další části se budou nechávat na příští rok, teď už na to nemám - nervy ani prachy :D Aktuálně se jen modlím za to, aby se konečně trochu umoudřilo počasí, a mezi těmi vedry alespoň trochu zapršelo, myslím, že bychom to ocenili všichni. Hlavně proto, že zima se blíží (že bych se po dlouhé době znovu podívala na Hru o trůny?), což mému mentálnímu zdraví vůbec nepomáhá. Když teď vstávám do práce, pomalu přestává být světlo, což mě děsí! Snad alespoň bude klidný zbytek léta a pěkný podzim ♥

Sarah Beth Durst: Krámek s kouzly

Krámek s kouzly je dalším krásným příkladem "cozy fantasy," kterou si jednou za čas prostě musíte přečíst. A co mám na této tématice nejraději? Nikdy od toho nic nečekám, a vždycky se mi kniha líbí!

Kiela vždycky měla problém s navazováním vztahů. Jako pracovnice Alysijské Říšské knihovny však společně s inteligentní rostlinou jménem Kaz, který jí dělá pomocníka, strávila posledních deset let prakticky jen ve společnosti nejvzácnějších magických knih, jejichž obsah slouží vybrané elitě hlavního města. Když vypukne revoluce a knihovnu zachvátí plameny, Kiela s Kazem sbalí tolik knih, kolik unesou, a uprchnou na její rodný ostrov Kaltrej, který nedoufala, že ještě někdy spatří. Zatímco se tam zabydlují, Kiela napůl s hrůzou zjišťuje, že má poněkud zvědavého – a také velmi pohledného – souseda. Kiela hledá nějaký způsob obživy a přitom zjistí, že na celém ostrově, a dokonce i v místní pekárně něco schází: marmeláda. Za využití magie se jí v zahradě brzy objeví spousty zralých malin, které s pomocí staré rodinné knihy receptů úspěšně promění v lahodný džem. Kiela se proto rozhodne riskovat porušování zákona zakazujícího čarování a otevře si na ostrově historicky první a tolik potřebný tajný krámek s kouzly. Laskavý příběh plný magických bytostí a provoněný skořicovými rolkami vás zahřeje na duši a potěší vaše srdce.

Moje hodnocení: 3/5 Z knihy přímo čiší, že ji autorku bavilo psát. Je klidná, vonící po slané vodě a malinové marmeládě. Příběh není nijak extrémně promyšlený a nekoná se tu žádné velké drama. Postavy jsou sympatické, ale nikterak propracované a celkem ploché. Moc se mi ale líbily magické bytosti v tomto světě - mořští koně, létající kočky, mlžní medvědi, moc pěkná představa! A přestože se mi milostné duo líbilo, měla jsem z toho trochu pocit nátlaku, aby tu byla nějaká ta romantická zápletka. Celá kniha byla příjemná a četla se dobře. Uvidíme, jestli se pustím i do pokračování, které vypráví o příběhu v knize zmiňovaném, ale to necháme budoucnosti.

Král šamanů

Japonsky: シャーマンキング

Zhlédnuto: červen 2026

Každé dítě, které na začátku tisíciletí sledovalo televizi, znalo stanici Fox Kids, která se později transformovala na Jetix. Mojí obrovskou láskou v té době bylo původní anime Král šamanů z roku 2001, které bohužel nebylo dokončené, takže, dokud jsem si nenašla mangu a v angličtině si ji nepřečetla, netušila jsem, jak to se všemi vlastně skončilo. Ale pro ty, kteří mangu nikdy nečetli, je tu nová adaptace!

Jednoho večera se Manta Oyamada, obyčejný student střední školy, rozhodne zkrátit si cestu na pozdní hodinu skrz hřbitov. Všimne si ho osamocený chlapec sedící na jednom z náhrobků a pozve ho ať s nimi pozoruje hvězdy. S nimi znamená s ním a duchy. Později se chlapec představí jako You Asakura, šaman v zácviku. Svoje síly demonstruje tím, že vyvolá ducha šest set let starého samuraje, aby zachránil Mantu před skupinou kriminálníků. You a Manta se spřátelí a s pomocí starověkého samuraje čekají až se z You Asakury stane příští král šamanů.

Moje hodnocení: 4/5 Musím uznat, že jsem z nové adaptace Krále šamanů velice příjemně překvapená. S výjimkou několika vedlejších příběhu na samém začátku, anime perfektně adaptuje původní mangu z roku 1998, a přestože je takové svižnější, nepředělává postavy ani děj (původní anime vycházelo společně s mangou, která v té době nebyla dokončená, a tak si - jako tradičně, vymysleli vlastní linii), nevynechává důležité části příběhu (například minulost postav), a hlavně jej dokončuje, což je za mě to nejdůležitější (protože se člověk konečně dozví, proč to všechno Hao vlastně dělá). Postavy já miluju téměř všechny, je to jedno z mála anime, kde nikoho vyloženě nenávidím, ale mojí největší láskou byl vždycky Yoh - stále bych si přála být stejný flegmatik, jako je on! Navíc se tu konečně objevily také postavy, které v původním anime nebyly, hlavně milovaný Matamune! Animace byla samozřejmě propracovanější, skvělá hudba (i když na intro z původního anime asi nikdy nezapomenu), a přestože se to spoustě lidí nelíbí, protože to nemá stejnou atmosféru jako dřívější anime, a hlavně proto, že nikdy nečetli mangu, já jsem nadšená, protože mně se manga líbila mnohem víc, než adaptace z roku 2001.

Animefest 2026

Moji milí čtenáři jistě ví, že jsem pravidelným návštěvníkem setkání fanoušků japonského komiksu a filmu v Brně, Animefestu. Tento ročník jsem si ultimátně užila. Nejen, že pro mě šlo o patnácté výročí, ale také jsem tento rok položila dobrovolničení, a koupila si VIP vstupenku, takže jsem si užila hlavní program z prvních řad!

Po letech jsem se vykašlala na takový ten menší program - přednášky, hry, workshopy (na kterých je stejně tak málo místa, že se tam normální člověk ani nedostane). Namísto toho jsem se zaměřila na hlavní lákadla každého Animefestu (AMV soutěž, Cosplay soutěž, FestDance a letos i K-pop Dance Off), ale hlavně tři největší akce tohoto ročníku. Perfektně zvládnutý panel otázek a odpovědí s portugalskou VTuberkou Ironmouse, a dva koncerty v největším sále na výstavišti, japonských ASH DA HERO a jihokorejských Rolling Quartz. Oba koncerty byly skvělé, obě skupiny mají výborné písničky. Nicméně kvalitu dost snižovalo ne příliš dobré ozvučení (ty basy byly vážně peklo!), a k tomu všemu kameraman, který, chápu, dělal svoji práci, ale já z té první řady pomalu neviděla nic jiného než jeho hlavu a záda!

Navíc více jak sedmdesát stánků s jídlem, skvělá skvadra lidí (včetně fanoušků Geocachingu, se kterými jsme spáchali setkání ještě před začátkem Animefestu) a tři plné sály stánků, kde se dalo koupit vše, od levných polských napodobenin, až po opravdu krásnou autorkou tvorbu malých umělců z celého světa! Tento rok jsem toho neviděla mnoho, ale zase jsem viděla přesně to, co jsem vidět chtěla, setkala se přesně s těmi, se kterými jsem se setkat chtěla, a nakoupila mnohem víc, než jsem plánovala! A Animefestem to rozhodně neskončilo - o tři dny později jsem navštívila studio Tattoo Nerd a u úžasného a talentovaného "Bubáka" jsem si nechala udělat své nové tetování na téma Fullmetall Alchemist <3