Na začátku dubna přijela do Prahy jedna z aktuálně nejznámějších a cappella skupin světa, Pentatonix! Já osobně jsem je na jejich začátcích přímo milovala, ale co čas udělá s každým hudebníkem? Změní ho, nevyhnutelně. A i když jsem moc ráda, že jsem je slyšela naživo, bez Aviho to stejně nebylo ono 💕
Přiznávám, že nesnáším O2 arénu. Přestože stadion je to opravdu obří a prostory jsou přehledné, tak ty sedačky! Malé, po chvíli extrémně nepohodlné a prostor na ruce nebo nohy žádný. Samotný koncert byl úplně příšerně ozvučený, někdy zpěv působil přímo falešně, a osvětlovači během představení asi usínali. No a samotní Pentatonix? Musím říct, že jsem byla trochu zklamaná výběrem písní. Jasně, že zazpíváme svoje největší covery jako Hallelujah nebo Bohemian Rhapsody, ale trochu jsem věřila ve vícero vlastních písní, obzvlášť jsem doufala v Midnight In Tokyo, tu miluju! Ale což, zážitek proběhl a skončil. Sice se do Prahy znovu s kamarádkou vrátíme na podzim, ale vícekrát - ne děkuji! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat