Dva týdny zpátky jsem si vzala v práci dovolenou a protáhla si víkend o dva dny. S kamarádkou jsme neměly žádný konkrétní plán ani dva dny předem, takže, když jsme se konečně na něčem shodly, kamarádka již měla na sobotu plán s rodiči, takže jsme se vydaly na pouze dva dny do Moravskoslezského kraje, kde jsme chtěly navštívit dva hlavní turistické cíle. Kamarádka si vybrala továrnu Marlenky s přednáškou a prohlídkou výroby. Já se pak chtěla zajet rozhlédnout ze Stezky Valašky po Pustevnách. Takže jsem provedla údržbu svého starého kabrioletu a my se vydaly v horkém srpnovém dni na sto sedmdesáti kilometrovou trasu do Frýdku - Místku.
Na místo jsme dorazily s téměř hodinovou rezervou. Omámené okolní vůní jsme se vydaly do Lesoparku, kde jsme se chtěly v klidu projít okolo jezírka a odlovit jednu kešku. Na začátku parku je dětské hřiště, které bylo naprosto obsypané křičícími dětmi. Naštěstí keška se nacházela jinde :) Taky jsme si nakoupily nějaké dobroty v místní prodejně, a pak už jen počkaly na začátek přednášky. Průvodce byl naprosto geniální, vtipy promíchával se sarkastickými hláškami a zajímavými fakty (Například, věděli jste, že veškeré výrobky vydrží i několik týdnů v pokojové teplotě bez jakékoli újmy?), někdy mluvil jako kastelán na hradě, jindy hlas zhrubnul jako bad guy z romantické telenovely. Ze samotné výroby již toho tolik nebylo vidět, a hlavně tam bylo zakázáno fotit, ale místní zaměstnanci vypadali velice nadšeně :) Po sladkém zážitku jsme se vydaly do Čeladné na hotel, vybalily jsme si v pokoji, kde byla otočná stěna s televizí, vydaly jsme se na vynikající večeři a později se ještě rozležely ve vířivce. Prostě prvotřídní den, i když musím říct, že Lorkova vila u mě má obrovské mínus za špinavé povlečení a odlepené obklady z koupelně.
Druhý den jsme se s hotelem rozloučily výbornou snídaní, nasedly do kabrioletu a vydaly se do Trojanovic. Cesta lanovkou vzhůru na Pustevny byla skvělá, ale kamarádka z toho byla vyklepaná jako ratlík, tak se zařekla, že cestu dolů rozhodně jdeme pěšky. Napřed jsme si ale vyšláply bezbariérovou rozhlednu, Stezku Valašku, která byla naprosto nádherná. Nejvíc se mi líbila procházka po závěsném Himalájském chodníku s typickými modlitebními praporky a prosklený Skywalk na kterém byl také Photopoint. Po obědě jsme si prohlédly Libušín a Maměnku, a ještě se prošly k Radegastovi. Nachodily jsme se dost a taky jsme se na sluníčku spálily. Zpátky jsme se vydávaly až pozdě odpoledne, proto jsem znovu navrhla sjezd lanovkou, ale kamarádka absolutně protestovala, takže jsme se vydaly po modré zpátky k autu. Cesta dolů byla docela drsná, ale zvládly jsme ji bez úrazu a cesta domů už pak ubíhala rychle. Ale uznávám, že druhý den jsem nic nedělala a měla pěkně nohy nahoře :)
Žádné komentáře:
Okomentovat