Když jsem tu byla naposledy, psala jsem, že mám období, kdy jsem naprosto vyšťavená a nic se mi nejenom nechce, ale vlastně toho ani nejsem schopna. Poslední měsíc na to však nebral vůbec ohledy a naložil mi na hřbet pořádnou dávku věcí k řešení.
V práci jsme se s kolegy přestěhovali z velké a klidné kanceláře na nové místo, kde jsme sice blíže spolupracovníkům, ale je tam také docela velký hluk a pořád se tam něco děje, takže někdy člověk nemá moc prostoru pro svoji vlastní práci. Nicméně, na stěhování si vůbec nestěžuji. Vyhodili jsme hromadu bordelu, který jsme ve staré kanceláři schovávali, a místní dostupnost je bezva, protože konečně víme, co se u spolupracovníků vůbec děje.
Pracovní průsery se mi každopádně nevyhýbají, osobně mi ale spousta věcí začala být celkem fuk. Když nepostačí že problém opravím nebo urovnám, prostě se za něho omluvím, a beru to za uzavřenou věc, přestože někdo jiný si to vezme hrozně osobně. Ale co, svět neshoří kvůli jedné sociální pracovnici (myslím sebe :)
Avšak, práce byl ten asi nejmenší problém, protože díky dalším obtížím jsem tam nestrávila moc času. Druhou záležitostí, kterou jsem teď musela velmi intenzivně řešit byla naše fenečka. Bobině je deset let, a náš veterinář nám vždy velmi emotivně vymlouval kastraci. Teď dostala již podruhé zánět dělohy, a při geriatrické prohlídce se navíc ukázalo, že má degenerovanou srdeční chlopeň. Protože antibiotika na zánět nepomohla, šla na předoperační vyšetření, kde navíc zjistili močové kameny a nález na mléčné žláze. Bobina prošla operací, kterou naštěstí zvládla bez problémů, a teď se uzdravuje a čeká na vytažení stehů. Jak často jste zkoušeli hlídat psa, aby si neolizoval stehy, což je pro něho přirozenost? Teď už je na tom naštěstí mnohem lépe. Antibiotika už dobrala, analgetika již nepotřebuje a začala také normálně jíst a pít. Snad i výsledky z laboratoře dopadnou dobře a jediné, co budeme muset řešit, budou léky na srdce...
Rekonstrukce domu se prozatím pozastavila, protože nová kuchyně ani není objednaná, podlahář jde na operaci a moje prozatímní půjčka na to nebude stačit, takže si ji budu muset zvýšit. No a auto neprošlo na emisích, takže jestli to nějak nespraví fakt dlouhá projížďka a vypálení nečistot, tak může skončit na vrakáči.
Aneb, když se daří, tak se daří. Ale naštěstí mě zachraňují maličkosti. Byla jsem dvakrát v kině (což už jsem nebyla tak dva roky) a dokonce jsem šla na hokej (kde jsem byla naposledy ještě na střední škole). Ve středu jsem měla den volna, takže jsem rozebrala starou knihovnu a přenesla ji do patra, kde se ji pokusím znovu složit (třeba to vyjde). Vzhledem k počasí, které je konečně jarní a slunečné, se chystám pořídit si nové kolo, abych mohla jezdit do práce a měla ze sebe trochu lepší pocit (a taky nám tu probíhá rekonstrukce silnice, takže jezdím patnácti kilometrovou oklikou). No a taky jsem zhlédla druhou sérii hrané adaptace One Piece na Netflixu (a musím uznat, že se mi moc líbila, ale o tom příště). Doufám, že se máte pozitivně, že vám slunce prohřívá zmrzlé kosti, a že si na každém dni vždy nejdete něco pozitivního. Drže hlavu vzhůru a neberte ostatní moc vážně (protože pak byste některé mohli taky chtít zabít, a pak byste skončili v base, a pak... je tam moc proměnných a na to už nemám řádky :) Mějte se skvěle a užívejte přichozivší jaro!
Žádné komentáře:
Okomentovat