Kdy naposledy jste měli den, kdy jste byli tak unavení, že jste, nejenom nechtěli, ale ani nemohli nic dělat? Já měla takové poslední tři týdny. Nemohla jsem spát, jediné, co jsem musela, byl odchod do práce a návrat zpět domů, kde jsem odpadla, a kromě sprchy a vyčištění zubů vlastně nebyla schopná udělat cokoli navíc. Žádné sledování příjemných anime, žádné čtení, o procházce do zimního mrazivého slunce ani nemluvím. Leda tak sezení v křesle a mazlení se s kočičákem. Do toho mi pracovní nasazení, které je a ještě bude mimořádné, díky personálním změnám, vybíjí baterky na minimum, a sociální akumulátor se od Vánoc ani nestihl začít nabíjet. Dneska je první den, kdy jsem se konečně pořádně vyspala. Vrhla jsem se do alespoň základního úklidu, jako zvukovou kulisu si pustila doktora House a teď rychle sesmolím tento krátký odstavec. Přestože letošní zima se mi líbí (teda, líbí se mi ty slunečné a mrazivé dny, ne ty, kdy je zataženo, mlha nebo nedej bože sněží), jediné, co si přeji, je, aby už konečně začalo jaro - potřebovala bych pořádnou dávku denního světla a tepla. Ale jediné teplo, které mě čeká, je návštěva brněnského resortu Maximus, kde si střihnu nějaký saunový rituál. Prozatím jediná věc, která se mi za toho nešťastné období povedla, a ze které mám ohromnou radost, je proběhnuvší konzultace u Kuby z tetovacího salonu Nerd. Datum samotného tetování mám sice až v květnu, ale kdo ví, třeba se mi podaří splašit dřívější termín. A do nejbližší budoucnosti plánuji schůzku s podlahářem a domluvu začátku další části rekonstrukce našeho domečku. Tak snad to nebyl poslední den, kdy jsem se opravdu vyspala, konečně začnu zase žít jako člověk, a nebudu vypadat jako troska, co vylezla z kanálu... Držte mi palce, budu to potřebovat :)
Žádné komentáře:
Okomentovat