Nikdy se nevzdávej naděje. Tohle heslo jsem už hodně krát nedodržela. Když jsem si myslela, že je všechno ztraceno, prostě jsem to vzdala a nedívala se na to, kolik to způsobí utrpení. Zamýšlela jsem se nad tím, co bych udělala jinak a říkám si, že se člověk nesmí nenávidět za to, co udělal, ale za to co udělat mohl a neudělal. Naděje je něco, co nám dává víru, že všechno může dopadnout jinak. Líp nebo hůř, ale je v tom naděje, že to dopadne prostě jinak. Naděje v to, že přijde v čas... Naděje v to, že to myslí vážně... Naděje v to, že to nebude tak horký, jak zněl hlas jeho mámy... Naděje v to, že to dokáže... A i když se vám pak život zhroutí jako domeček z karet, byla tu naděje. Odešla s ním, ale já jsem vděčná za to, že jsem měla víru a naději a nehodlala jsem se vzdát dobrého konce. Ale už je to dávno. Teď ve mě hoří plamínek nové naděje. Naděje v to, že půjdu dál a nebudu se ohlížet.
Žádné komentáře:
Okomentovat