Pokračujeme méně známou, ale stejně často zpívanou koledou. Tento spirituál můžeme často slýchávat od různých sborů, nejčastěji samozřejmě od těch školních. Píseň pochází z 19. století, kdy se jako americká koleda Mary Had a Baby začala zpívat o Vánocích. Americkou verzi, narozdíl od té české, lze nalézt v mnoha a mnoha přezpívaných verzích. Já k poslouchání přidávám českou verzi od Spirituál kvintet, která zní naprosto úžasně :)
Vánočka
Tento druh sladkého pečiva z kynutého těsta zná jistojistě každý z vás. Já vám ale dnes jistě povím něco nového, co jste o vánočce ještě nevěděli (pokud se snad najde někdo, kdo všechny tyhle informace věděl, tak se mu upřímně klaním) :) Předchůdcem vánočky je tzv. calta, moučné pečivo, které mělo podobu nepleteného bochníku a peklo se už ve 14. století. Vzhled se s ubíhajícími lety měnil, a až v 16. století se calta proměnila na dnešní vánočku. Pečení vánočky bylo zpočátku výsadou pekařského cechu, který mezi ostatními odjakživa zastával vysoké postavení. Každé štědrovečerní dopoledne se na Pražský hrad vydalo šest bíle oděných pekařských tovaryšů, kteří nesli dlouhé prkno a na něm velikou vánočku. Ta měla přijít na stůl nejvyššímu královskému purkrabímu. Zlomená, či jinak poničená vánočka znamenala pro cech obrovskou ostudu. Od 18. století si vánočky začali lidé péct sami doma. Samotné pečení bylo rituálem, hospodyně se oblékla do bílé zástěry a mlčky zadělala těsto. Při jeho kynutí pak měla vyskakovat do výšky, aby se nezdrclo. Do těsta se mohla také zapracovat mince a ten, kdo ji ve svém kousku našel, měl být celý příští rok zdravý a bohatý. Pokud se vánočka připálila nebo při pečení praskla, bylo to pro domácnost špatné znamení. Na Štědrý den upekla hospodyně jednu vánočku pro každého člena rodiny a také jednu větší, která přišla na štědrovečerní tabuli a nakrojit ji mohl jedině hospodář. Po krajíčku z ní dostal každý člen domácnosti, včetně dobytka, neboť se věřilo, že mu to přinese zdraví. Někde se kousek vánočky hodil do studny, aby bylo napřesrok hodně vody, jinde se kousek vhodil do domácího krbu. Co se nesnědlo při večeři, nechávalo se na stole pro duše zemřelých, které se toho dne prý vracejí na zem. Kousky vánočky se také dávaly koledníkům. V Česku a na Slovensku se těší velké oblibě. Jí se nejen o Vánocích, ale i jako sváteční jídlo o víkendech či jiných významných dnech. Tvarem má připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince, je proto symbolem nového života a plodnosti. Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka, vrchní dva copánky se pak upínají k vědění a lásce.
Žádné komentáře:
Okomentovat