Existuje svět, kam se dostaneme, jenom když zavřeme oči a usneme – říká se mu Snění. A Pán snů, Sandman, tam umí zhmotnit naše noční můry i představy. Když Sen nečekaně padne do zajetí, ve kterém stráví sto let, vyvolá jeho nepřítomnost dlouhou řadu událostí, které navždy promění svět spících i bdících. Sen se proto vydává na putování mezi světy a napravuje chyby, které udělal, musí znovu prozkoumat, kdo je přítel, a kdo nepřítel, včetně rodiny.
Moje hodnocení: 4/5 Sandman měl ve své době unikátní způsob vyprávění - titulní postava není v jednotlivých povídkách ta hlavní, spíše doplňuje celkový obrázek světa a všechno propojuje dohromady. V seriálu je Morpheus výraznější postava, navíc skvěle ztvárněná hercem Tomem Sturridgem. A přestože druhá série je za mě trošku slabší, obzvláště úplný konec seriálu, drží si Morfeus jako postava velmi vysokou laťku. Osobně jsem nicméně měla raději spíše vedlejší postavy, jako byla věrná Lucienne (v originálu muž, Lucien, ale na tyhle změny už jsem si asi zvykla, stejně jako u Johna Constantina) nebo charakterní Gilbert alias Zelený ráj (Fiddler's Green), kterého hrál můj oblíbený Stephen Fry. To bylo vlastně na seriálu to vůbec nejlepší, protože tu obecně hrálo nebo namlouvalo postavy hodně skvělých jmen: David Thewlis, Jenna Coleman, Boyd Holbrook, Mark Hamill, Gwendoline Christie, Michael Sheen, Arthur Darvill, Sandra Oh, David Tennant, James McAvoy, Charles Dance, to jsou všechno herci, které miluji. Navíc, skvěle bylo vybráno i obsazení Věčných, moc se mi líbila Kirby Howell-Baptiste v roli Smrti, Mason Park jako Touha a samozřejmě Esme Creed-Miles coby Delirium. Ale ať nemluvím jenom o postavách, musím ocenit také vizuální stránku seriálu, která je u tohoto světa plného fantaskních představ rozhodná a důležitá. Výjimečně pěkně se povedl celý svět Snění nebo nádherné interiéry všech možných míst. Většina dílů byla pomalejší a trochu se táhne, což může hromadu diváků odradit, ale, jak už jsem psala, to je podstata příběhu. Morfeus je primárně vedlejší postava, která propojuje příběhy ostatních. Obzvláště skvěle to bylo vidět na speciálních dílech: 1x11 (Sen o tisíci kočkách/Kalliopé) a 2x12 (Smrt: Vysoká cena za život). Ale uznávám, že seriál měl i pro mě negativa. Co mi vadilo asi nejvíc, je trocha odlehčení a komiky, kterou jsem cítila z komiksů. Jediná postava, která přinesla trochu dobrého sarkasmu byla Johanna, ale ta moc prostoru zase nedostala. Navíc, jak je u tvorby posledních let typické, je tu opravdu silný apel na LGBT+ tématiku. Jasně, u postav jako je Touha, tam to člověk přímo očekává, ale v tomhle seriálu mi přišlo že tvůrci opravdu extrémně tlačí na pilu, a to mi to normálně vůbec nevadí. A protože ani já nejsem velký znalec Sandmana, připadalo mi, že seriál je pro komiksem nepolíbeného diváka hodně náročný a špatně uchopitelný. Ale věřím, že na některé to zapůsobí přesně naopak, a navnadí je to k přečtení originálu. I já jsem začala uvažovat nad tím, že si celou sérii konečně dokoupím - ale na to bych potřebovala v jednom měsíci tři výplaty!
Žádné komentáře:
Okomentovat