2025/03/08

Allen Ginsberg: Kvílení

Jedna z věcí, které jsem vždycky milovala, byla poezie, konkrétně epická a veršovaná poezie. Takže když ve čtenářské výzvě vyvstala kategorie, kniha, jež četla Rory Gilmorová, rozhodla jsem se pro něco nenáročného. I když jsem si utvrdila, že volně veršovaná pásma nejsou nic pro mě...

Tato sbírka beatnické poezie s názvem Kvílení a jiné básně je založena na volném verši, bohaté metaforice, výkřicích zoufalství a hněvu, spontánním formulování myšlenek, zoufalství generace. Spojuje obscénnost, patos a komičnost. Hlavní myšlenka tohoto díla spočívá na kritice moderní civilizace, životních a uměleckých stereotypů amerického způsobu života, revolty proti pokrytectví, výsměch konzumnímu stylu života, honbě za penězi a kariérou; je to vyjádření těch, kterým je cizí agresivita, rasová a národnostní nesnášenlivost i sociální nerovnost. Děj se odehrává od 50. do 60. let 20. století.

Moje hodnocení: 4/5 Sbírka Kvílení je rozhodně zajímavé čtivo, ne nadarmo se o jejím autorovi, Allenu Ginsbergovi, mluví, jako o jedné z vůdčích osobností beatnické generace. Tyto autory moc načtené nemám, jako člověk, který se ve škole aktivně učil o režimu té doby v našich končinách, mi beatníci vždycky přišli trochu ufňukaní, ale dokážu pochopit, že tato doba v Americe, byla úplně jiná a rozhodně nebyla snadná. Navíc, Ginsberg Československo v 60. letech zažil, a pocítil sílu režimu, když ho vyhostili. Do textu se musí člověk ponořit, aby alespoň trochu pochopil duševní pochody autora, i když já osobně si myslím, že k úplnému pochopení jiný člověk, než autor sám, nikdy dojít nemůže. Báseň je vyprávěním o generaci "zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy," o beatnících, u jejichž zrodu báseň stála a pro které se stala manifestem. Báseň má čtyři části, každá je úplně jiná, a při tom jsou si celkem podobné, čehož si člověk všimne, když si ji přečte znovu. Všimne si, že se autor opakuje, což ale nutně nemusí nikomu vadit. Co hodně oceňuji, je český překlad, myslím, že právě u beatníků může čeština ukázat všemožná svá kouzla a na surový popis se hodí skvěle: "kteří kvíleli na kolenou v podzemce a které odvlekli ze střechy mávající genitáliemi a rukopisy, kteří se nechali mrdat do prdele od svatouškovských motocyklistů a vřeštěli radostí, kteří kouřili ocasy a nechali si je kouřit od těch lidských serafínů, námořníků, něžnosti atlantické a karibské lásky." Každopádně působivé čtení.

Žádné komentáře:

Okomentovat