Pohádková dovolená

Tento týden jsem měla v práci dovolenou, a strávila ho se svojí milovanou nejlepší kamarádkou na wellnessu. Snažíme se takhle společně vypadnou alespoň dvakrát do roka, trochu si oddechnout od každodenního života a užít si trochu rozmazlování, které si (všichni) zasloužíme. Tentokrát jsme si zvolily za cíl našeho výletu Lednici. Přestože je to místo, na kterém už jsme obě byly několikrát, za mě osobně, je to nádherná (až skoro pohádková) oblast jižní Moravy, kam se ráda vracím. A přestože celý tento výlet trpěl porovnáváním s minulým wellness pobytem, byla jsem ráda, že jsme jely.

Pro své ubytování jsme zvolily Lázně Lednice. Já osobně jsem nikdy v lázních nebyla, takže jsem nevěděla, na co se připravit. Čekala mě docela děsivá srážka s realitou. Jako věděla jsem, že lázně využívají hlavně osoby pokročilejšího věku, ale že tam budou jenom lidi nad osmdesát, to jsem fakt nečekala :D Přivítali nás malinkaté pokojíčky, s naprosto minimálním úložným prostorem, s postelí přes metr vysokou, a o koupelně snad ani nebudu mluvit. Kuchyně dost obyčejná, s takovými klasikami jako je Holandský řízek nebo Cikánská pečeně, ale více méně chutná. No a procedury? Zní to luxusně, když si objednáte masáž zlatem rozšířenou nebo Kleopatřinu koupel, že? Samy o sobě byly super, ale každá trvala nanejvýš dvacet minut, což mi za ty prachy nepřijde jako bůh ví jaká paráda. Co jsem si užívala nakonec nejvíc, byly procházky zámeckým parkem, obdivování zimní přírody (i když reálně to vypadalo, jako kdybychom měli podzim), a sbírání kešek. Do Lázní Lednice už se nevrátíme, ale jsem ráda, že jsme spolu zase strávily nějaký čas a užily si to!

V rámci dovolené jsem také zamířila za svojí druhou nejlepší kamarádkou, která žije na Vysočině. Cesta tam byla nádherná. Přejet od podzimního bahna do pohádkové, bílou přikryté krajiny, bylo něco úžasného. A to zimu a sníh nesnáším! Zašly jsme spolu na oběd, kde jsme si následně daly zmrzlinový pohár s lentilkami, a odpoledne si sedly do kavárny, kde jsem ještě zbouchala horkou čokoládu s hromadou barevných marshmallow. Přestože cesta domů pak byla vyloženě peklíčko, protože padla tma a mlha (zatracená Vysočina!), byl to skvělý den, kdy jsme si jenom povídaly a povídaly. Už se těším, až se uvidíme znovu, snad už pak přijede za mnou do Brna, kde máme přeci jenom více možností.