Od července jsem nastoupila do nové práce. Po té, co jsem jako pečovatelka strávila více než rok na odlehčovací službě, nám naše oddělení bez náhrady zavřeli, a tak jsem musela jít o dveře dál. Měla jsem super kliku a práci našla v podstatě ihned, takže jsem den po odchodu z práce staré, nastoupila opět jako pečovatelka do domova pro seniory. Věřím, že pro spoustu lidí je to práce, kterou by dělat nechtěli, i já jsem po skončení školy chtěla dělat něco jiného. Nicméně jsem se k práci pečovatelky vrátila a nelituji toho. Pečování v domově pro seniory je obrovsky fyzicky i psychicky náročné, mnozí si ani nedokáží představit, jak moc. Brzké ranní vstávání, celodenní přesouvání a převlékání většinou málo pohyblivých lidí, koupele, krmení. Samozřejmě také směny o víkendech, o svátcích, noční, to všechno s sebou nese jedno velké plus, a to je finanční ohodnocení. Chtěla jsem nastoupit jako pečovatelka právě z toho důvodu, abych si našetřila nějaké peníze a osahala práci, no a časem bych se ráda posunula k práci sociálního pracovníka s klasickou osmihodinovou pracovní dobou, kdy je mojí hlavní pracovní náplní administrativa. To ovšem v blízké době nehrozí, protože jsem si vzala půjčku na nové auto a samozřejmě nemám našetřeno ani ťuk. Když jsem obnovovala tenhle blog, pročítala jsem si své staré zápisky, a docela ráda bych se vrátila do doby, kdy jsem finance v podstatě neřešila. Na druhou stranu, ta gramatika byla příšerná... Zdravím tedy všechny stejně finančně nezajištěné, co by raději dělali klidnější práci, ale moc si to nemůžou dovolit, a hlavně pečovatele, kteří tuhle práci mají prostě rádi.
Žádné komentáře:
Okomentovat