K tématu týdne na Blogu jsem se nevyjadřovala, co pamatuji. Dnes se ale situace změní, dnes mám k tématu co říct. Předem upozorňuji, pokud nechcete číst depresivní články o zemřelých, prosím, dále nečtěte. Ráda bych tu dnes zmínila situaci, která nastala v souvislosti s jedním z mých koníčků, geocachingem. Včerejší den se stal osudným malé skupině kačerů, kteří šli hledat kešku do podzemí Motolského potoka v Praze. Ve stejnou dobu, kdy se skupina brodila kanálem, se nad Prahu stahovala bouře, která bohužel zvedla hladinu řeky a skupinu v tunelu zatopila. Dvě osoby se podařilo zachránit z řeky, jedna osoba se stále pohřešuje a čtvrtá bohužel utonula. Takto na dálku posílám upřímnou soustrast všem pozůstalým a je mi velmi líto nastalé situace. Čeho je mi ovšem více líto, je nastalé diskuze na všemožných internetových stránkách. V první řadě bych se chtěla zastat ownera keše. Nejde o to, že je schránka umístěna v kanále, což je z listingu keše zjevné. Nejde o to, že jde o špatně přístupné a potencionálně nebezpečné místo, což je také v listingu zmíněné. Keška jako taková je naprosto v pořádku, její listing dokonce obsahuje bezpečnostní rady a, jak všichni lovci geocachingu jasně ví, je lov vždy na vlastní nebezpečí! Prosím, ujasněme si, že zlomit vaz si člověk může i při chůzi po schodech, natož při lovu keší, které mají obtížný terén a vyžadují speciální výbavu! Dle mého mínění je tento případ bohužel příkladem nedostatečné přípravy, ale hlavně šlo o smutnou a politování hodnou nehodu, která, jak jsem si jistá, některé další kačery ujistí, že si před každým odlovem kešky mají promyslet své možnosti a vlastní síly. Já osobně s geocachingem rozhodně nekončím. Lovím kešky již dva roky a pokaždé, když narazím na listing kešky s terénem pět nebo dostanu od někoho nabídku, abych šla takovou keš lovit, nechám si dlouhý čas na rozmyšlenou. Ve statistice zatím žádnou takovou keš nemám, ale jsem si jistá, že to jednou přijde, až na to posbírám dost odvahy. Prosím všechny, buďte tolerantní a ohleduplní. Skupina sice riskovala a doplatila na to, ale ruku na srdce, člověk přece riskuje každý den, třeba jen tím, že nasedne do auta nebo pošle dítě na hřiště, kde je okolo silnice. Stát se může každý den cokoli a hrubost, jízlivé narážky nebo dokonce urážky možná pomohou vám, ale leda tak v tom, že vypadáte jako hlupáci před jinými lidmi. Pokud jste dočetli až sem, děkuji za vaši pozornost a přijmu vaše komentáře. Nakonec ještě přidávám vystavené články:
Žádné komentáře:
Okomentovat