Všechny vás zdravím, lidičkové, tak co, jak vám uběhl týden? Jsem upřímně přesvědčená, že tento týden se udála spousta věcí, ale já osobně si vybavuji pouze jednu... středeční akci "INRIroad Faktor strachu"! Víte, kamarád odjíždí na praxi (myslím) do Srbska a rozhodl se uspořádat akci, abychom si ho před odjezdem dostatečně užili. A tak jsme se před šestou hodinou sbalili a odešli do klubovny babtistické mládeže v Olomouci. Na to, co se dělo, skutečně nikdy nezapomenu... První úkol byl úplně v pohodě, se zavázanýma očima překonat dráhu v co nejlepším čase (hrdě hlásím, že jsem vyhrála!) :D Druhý úkol byl... zajímavý! I když jsme byli rozdělení do pěti levelů, podstata byla stejná, z lavoru s vodou a červy něco vylovit (podle stupně se zvětšoval počet věcí v lavoru - já tam kupříkladu měla ještě kuřecí kůže - a zhoršovaly podmínky - klasický faktor strachu, nesmíte použít ruce...) Co ovšem bylo nechutné, byl třetí úkol (taky do něho z těch šestnácti odvážlivců šlo nakonec jenom sedm) - se zavázanýma očima sníst všechno, co vám bude naporcováno (já osobně to rozdělila do tří částí - level 1: jabko, skořice, majonéza, atd., level 2: pepř, chilli, ocet s moukou a další, level 3: kuřecí srdce, játra, žaludek (podotýkám, že teplou vodu to vidělo tak deset minut). A co Marsí? Vše zvládla a dokonce jí z toho ani nebylo špatně (na konec všeho si ještě dala pizzu) :D Odnesla jsem si druhé místo (prakticky třetí, protože na prvním místě se umístili dva) a byla jsem více než spokojená :D A co dělo dál? Konečně jsem zase začala psát (s čímž brzo zase skončím, protože se budu muset věnovat ročníkové práci), po dlouhé době jsem si zase udělala krupičnou kaši (a výbornou, kurník, budu jí muset dělat častěji), a konečně jsem zjistila, jak se v Žábě zvedá sedačka u řidiče (a prý jsem díky tomu začala i líp řídit) :D Od jedenáctého nastupuju na praxi, co to znamená? Že strávím tři týdny doma + ještě jeden, protože pak budou Velikonoce 8) A to je snad všechno s čím bych se vám chtěla pochlubit... je na čase, aby jste se mi taky s něčím svěřili :) A když nic, tak vám alespoň přeji, ať máte krásný týden, ať paprsky slunce svítí čím dál tím víc častěji a nechť se zase shledáme 8) Pac a pusu...
...vaše Saiko-chan ^^
Žádné komentáře:
Okomentovat