Už jste někdy zažili situaci, kdy jste se museli rozhodnout, u obou variant byla spousta pro i proti, a vám hlavou pořád vrtalo, co dělat? Určitě, ale já právě prodělala vzdělávací krizi... Dnes poprvé jsem se skutečně zamyslela nad tím, jestli zůstat nebo nezůstat na škole v Olomouci. Dokonce jsem si vymyslela i variantu číslo tři! Ukončit studium a věnovat se přípravě na přijímací zkoušky na vysokou (znovu). Ovšem tuto variantu jsem nakonec zamítla a mělo to spíš více důvodů, než méně. Poté jsem začala promýšlet variantu přestoupení. Byl by to konec kontaktu s mými milovanými spolužáky z Olomouce (vážně, budou mi strašně chybět), omezení kontaktu s mojí drahou Betty, ale na druhou stranu jsou tu ušetřené peníze, konec zkouškám z náboženství, konec dojíždění a bydlení na koleji (to fakt nebylo nic pro mě). No... ale přestup je taky velký oříšek. Jelikož jsem některé předměty měla zakončené zápočty a v Brně potřebují zkoušky, budu muset znovu prodělat čtyři předměty a k tomu ještě tři předměty, které jsem vůbec neměla (a že jsou to předměty - statistika a demografie, aplikovaná výpočetní technika, základy ekonomiky). Navíc mi bylo doporučeno nastoupit na dálkové studium, ale toho se docela obávám, protože nevím, jestli budu schopná se dokopat k učení... A moje rozhodnutí? K definitivnímu rozhodnutí jsem došla, když jsem jela s taťuldou a Žabičkou do myčky. Ať už to bude těžké, jak chce, jdu do Brna. Překonám zkoušky, ať to stojí, co to stojí! Doufám, že za mnou budou všichni (ať už fyzicky, nebo psychicky) stát. A hlavně doufám, že to ve zdraví přežiju. Takže, toliko k mému mentálnímu zápalu a co bylo dál? Zjistila jsem, že po půl roce řízení jsem řídila už čtyři auta. Nikdy jsem nebyla tolik vděčná ta administrativu ze střední školy, jako, když jsem psala žádost o přestup. A vsadila jsem se s Buginou, že nevydrží všech šest řad Sexu ve městě (ale začínám mít vážně pochybnosti) :D No uvidíme, co nám budoucnost přinese... A co vy, smradi, jak se máte? :) Doufám, že se máte krásně, a že neskládáte žádné básně :D A kdyby náhodou ne, tak vám přeju, ať se krásně máte, ať básně skládáte a žijete! Pac a pusu...
...vaše Saiko-chan ^^
Žádné komentáře:
Okomentovat