Posílám večerní pozdrav z Olomouce, mí drazí. Má spolubydlící se právě učí hrát na flétnu a já se musím smát. Vzpomínám na doby, kdy jsem se taky učila hrát a musím se smát dvojnásob, protože, když to teď zkouším, hraju jako ponocnej :D Co říct k uplynulému týdnu? No, nedělala jsem další zkoušky v autoškole, proč? Měla jsem v pátek ráno vyučování a nemohla se trhnout, takže jsem se domluvila s instruktorem, že si během příštího týdne sjedu nějaký jízdy a pak to zkusím na potřetí. Začínám z toho mít vážně strach, jestli mi to potřetí nedaj, tak už ale vážně něco udělám. Těžko říct komu a co... Ale zaměřme se na něco pozitivnějšího. V úterý jsem (jak už jsem psala v jednom z předcházejících článků) byla na přednášce Tomáše Graumanna v rodinném centru Provázek, parádní zážitek, jestli budu mít ještě někdy možnost na něho jít, jdu! Ve středu jsme pak se spolubydlící, v rámci školního dobrovolnictví, šly před obchodní dům Timpo a dělaly sbírku pro Trend - spolek vozíčkářů s názvem Zasukované tkaničky (přispěla jsem si do kasičky taky a jednu si vzala, zjistila jsem každopádně, že jsou opravdu jenom na okrasu, jsou totiž strašně krátký) :D No a pak přišel čtvrtek a naše dlouho připravovaná seznamovací "Buřt párty." Strašně jsme se na to (jako my, prváci) těšili a taky to bylo strašně fajn. Seděli jsme u o táboráku, opékali buřtíky, pili, bavili se a hráli hry. Na intru jsme byli o čtvrt na devět (v klidu, zažínali jsme o pěti) :D No a v páteček domů, vycházka se Zisi-nee. V sobotu povalovačka, odpoledne pak menší úklid pokoje a příprava věcí na pondělí. No a dnes? Dobalování, žehlení a odjezd (a následný příjezd) do Olomouce. Ta cesta byla tak nudná, že jsem se dokonce učila! :D Teď si půjdu lehnout a budu se modlit za to, aby mě zítra, během prvních třech hodin angličtiny nevyvolala... Takže se tady mějte, užívejte těch posledních pár hodin víkendu a mějte krásný příští týden... Pac a pusu...
...vaše Saiko-chan ^^
Žádné komentáře:
Okomentovat